Někdy přemýšlím, jestli má život cenu, jestli jsem tady abych něco dokázal, nebo jestli mám být jenom tečka mezi těmi miliony tečkami na naší planetě. Pokud mám být touto tečkou, tak pro mě život nemá vůbec žádný smysl, nevidím žádný důvod, proč by moje existence měla být důležitá, a proč bych měl zůstat na této Zemi. Ano, přesně tak to vidím, ale pokud to tak má být, tak proč tu tedy jsem?
Já věřím, že všechno na světě má svůj důvod, svou příčinu a To je její následek. Slovem To neoznačuji svůj život, ale samotný život na planetě Zemi. Samozřejmě samotná příčina je tedy, podle tohoto názoru, také následkem jiné příčiny, a ta také a tak to jde tak dlouho dokud se nedostaneme k první příčině, ale tato samotná příčina musí přece mít svoji přičinu a ta svoji, takže tento názor nemá žádný začátek a ani konec, je to nekonečno a nekonečno není odpověď, ale to jsem se dostal moc daleko, najít odpověď na existenci lidstva je mnohem těžší než najít důvod k existenci mého já, i když tak nicotného, jako je třeba atom. společně s ostatními atomy já tvořím svět tak jak ho znám.
To znamená, že i moje existence mění svět do podoby, kterou mu určuji aniž bych o tom veděl. Stačí abych na ulici odhodil nedopalek cigarety, protože to je příčina toho, že někdo musí jít a po mě ho uklidit. Této osobě to přidá práci a ubere životní energii a mohla to být zrovna ta životní energie, kterou ten člověk potřeboval k tomu, aby se na silnici vyhnul protijedoucímu autu. Můžeme říci: Příčina-Následek, ale já říkám Příčina-Příčina-Příčina pořád dokola. Tento muž, který zemřel jen v mojí mysli, totiž měl být ten večer doma, když se k nim vloupal zloděj a ochránit svou ženu, kterou zločinec zavraždil. To je další následek a přitom příčina. Tato smrt ženy totiž rozhněvala poslance, kteří navrhli zákon, který rodiny ochaňoval mnohem více než dosud. Záhy někteří z těchto poslanců zemřou a to vede vůdce států v Evropě k tomu, aby potírali zločinost mnohem více. Další příčina, co má za následek další příčinu, a tak to jde dál až to může vyústit 3. světovou válkou a úplnou změnou našeho světa, ale tím to nekončí, ale jde to dál a dál. Je to sice drastický způsob, ale může se stát.
V lepším případě muž pouze přijde později domů a pro jeho život se nezmění nic, jen to, že přišel o deset minut později. To by teoreticky mohl být ten poslední následek, ale není tomu tak, protože i těch deset promarněných minut může mít za následek zaspání do práce a to je další příčinou a tak dále.
Samotnou "první" příčinou však není moje zahození cigarety, ale nepřítomnost koše a také mojí nevolí k nějakému dojít. To ale tedy znamená, že příčina samotná nemusí vytvářet následek a tedy i příčinu, ale může se pojit více příčin a vytvořit tím další a ty další a dál v začarovaném kruhu. Takže co bylo na začátku nevíme a ani se to dozvědět nemůžeme, protože to v takovém kruhu nelze. Kruh přeci nemá ani počátek a ni konec, jen Příčinu, která vytváří další a ta další a tak dále. Pokud to tak půjde dál, jakože musí, (alespoň z mého pohledu, protože nemám dostatečné znalosti, které by vedli k tomu, abych věděl jak toto ukončit), život jako takový nemůže přestat existovat a tudíž nemůže skončit.
Ať zemřu já nebo kdokoliv, tak vše půjde dál a dál a prakticky se nemůže stát to, že by se ozvalo hlasité BUM a všechno by skončilo, to prostě nejde. Tak mě napadlo to, že smysl života neexistuje, protože smysl života je život samotný a to co v životě děláme a pokud děláme to co děláme, tak ovlivňujeme svět, což je častým smyslem života lidí. Ti si však neuvědomují, že smysl života není to co dokáže ve svých třiceti, ale to co dělal do splnění svého snu. To co dělal totiž mohlo ovlivnit mnohem důležitější věci, proti kterým je jeho "smysl života" nicotný. To si však stále neuvědomujeme.
Takže jsem vlastně právě našel smysl života-Život.

