Tak a tohle je druhá část druhého aktu....čtěte jen pokud jste přečetli první část.....tak do toho...
Mě se ale umírat moc nechce, ne teď a ne tady. Rozhlídl jsem se, jestli nemá někdo v plánu, toho obra podpořit, vypadalo to že ne, takže jsem vytáhnul svoji pistoli, která už vychladla od transvestity, kterýho skolila. Zase jsem zmáčkl dvakrát spoušť a ozval se jeden výstřel. Nemohl jsem ho zabít, ale prostřelil jsem mu biceps na pravé ruce, takže s rukou nemohl hýbat a pálka mu spadla na zem. Ještě, že jsem tak dobrej střelec, protože mě zbývá už asi jenom jedna kulka a jak je mi známo, tak za tři dolary si nekoupím ani lacinou japonskou štětku.
Nastal zmatek, tak jak jsem předpokládal. Všichni se rozutíkali na všechny strany a začali zběsile přelízat ploty kolem dvora, nebo probíhat dveřma zkrz kuchyň do baru. Snažil jsem se soustředit na Johnyho, ale před ksichtem mi někdo proběhnul a v příští chvíli, byl Johny za plotem a pelášil ulicí, jak kdyby mu hořela koudel u prdele.
V podstatě to nebylo daleko od pravdy. Ale já si ho najdu jindy. Zapálil jsem si cigáro a počkal, až se všichni rozutečou. Po chvíli zde už nebyl nikdo kromě dvou chlápků v bezvědomí, pálky a nějakejch prachů po sázkařích. Sebral jsem pálku a ty prachy. No co, alespoň si můžu koupit ty náboje. Bylo to asi 100 babek, takže dobrý. Prošel jsem kuchyní do baru, kde už na mě řekal barman a vypadal namíchnutě.
Barman: "Kurvafix! Můžeš mi vysvětlit, co to mělo znamenat?"
Podíval jsem se na něj a pak se rozhlídl po celým baru. Všichni mě sledovali, jako by se na mě chystali vystartovat, ale pálka v mojí ruce je tak nějak držela na uzdě. Bouchačku jsem už schoval do kapsy.
Alex: "Začali si."
Řekl jsem jenom. Víc slov nebylo potřeba, je mi jasný, že se zas nějakej pátek do tohodle baru nepodívám. Vylezl jsem ven jak zbitej pes. Ta ruka mě ukrutně bolela, doufám, že je to jenom pocit a že ty prsty nejsou zlomený. Sakra bolí to, jako by měl ten obr v ksichtě železnej plát. Kdo ví, třeba jo. Teď si půjdu koupit ovocnou tyčinku a jdu domů. Ráno moudřejší večera. Teda, povídá se to.
Barman: "Kurvafix! Můžeš mi vysvětlit, co to mělo znamenat?"
Podíval jsem se na něj a pak se rozhlídl po celým baru. Všichni mě sledovali, jako by se na mě chystali vystartovat, ale pálka v mojí ruce je tak nějak držela na uzdě. Bouchačku jsem už schoval do kapsy.
Alex: "Začali si."
Řekl jsem jenom. Víc slov nebylo potřeba, je mi jasný, že se zas nějakej pátek do tohodle baru nepodívám. Vylezl jsem ven jak zbitej pes. Ta ruka mě ukrutně bolela, doufám, že je to jenom pocit a že ty prsty nejsou zlomený. Sakra bolí to, jako by měl ten obr v ksichtě železnej plát. Kdo ví, třeba jo. Teď si půjdu koupit ovocnou tyčinku a jdu domů. Ráno moudřejší večera. Teda, povídá se to.
Jako dost dobrý. Nestihl jsem do svýho obchodu přijít před zavíračkou, takže ovocná tyčinka nebude. Normálně bych se šel vyspat do kanclu, protože nevím, jaký bude mít následky ta moje předváděčka dneska na dvoře, ale ještě to tam bude smrdět po mrtvolách a nechtěl bych aby mě tam poldové našli, jak si v klidu spím. Měl bych se připravit na to, že mě večer někdo navštíví a bude mít v plánu mě zvalchovat za tu zlomenou ruku a kastraci. Musím se smát. Škoda, že nebudu u toho, jak se ten kastra-týpek probudí. Zajímalo by mě, jakým šmoula hláskem bude mluvit. To by se mi hodně líbilo. No nic. Jdu domů.
Doma jsem zabezpečil dveře, co nejvíc to šlo - Zavřel jsem je. A zalehnul na gauč. Myslím, že by nebylo od věcí zůstat celou noc vzhůru a myslím, že to nebude ani moc velkej problém. Pod mím bytem zas probíhala nějaká párty.
Jal jsem se si čistit bouchačku, už by to potřebovala, dlouho byla připoutaná k tomu stolu. Zapnul jsem telku, kde zas dávali telenovelu. No super. Vyčistil jsem bouchačku a položil si ji pod polštář. Pálku jsem si nechal po ruce, kdyby přece jenom něco.
Lehl jsem si a začal dřímat. Kolem třetí ráno ta párty začala končit a já začal usínat. Byl jsem tak strašně unavenej, už ani nevím co to je spát. Spal jsem naposledy snad někdy minulej měsíc.
Probudil mě kýbl vody, kterej mě někdo chrstl do ksichtu. Když jsem se probral, zjistil jsem, že už musí bejt odpoledne a bouchačka a pálka leželi až na druhý straně pokoje. Jo a mezi mnou a jimi stály asi čtyři chlapi, kteří by si se mnou mohli vytřít prdel a já bych nestihl ani kýchnout. Za nima stála postava zahalená do černýho pláště. Musela to bejt ale ženská, podle hubený postavy.
Netrvalo dlouho a přistoupil ke mě jeden z jejích bouchačů. V následné chvíli se moje tvář blíže seznámila s jeho tvrdou pěstí. Zamotala se mi hlava, ale dokázal jsem se ještě posadit. Říkal jsem, že se to neobejde bez následků.
Bouchač: "Náš šéf si nepřeje, abys dál čmuchal, rozuměls?"
Moje mužská hrdost mi nedovolila odpovědět jinak než, že jsem mu plivnul do ksichtu trochu naschromážděné krve z huby po jeho první ráně. Moc se mu to nelíbilo, tak mi dal šanci ještě si trochu naschromáždit. Po druhé ráně jsem se zamotal trochu víc a tentokrát jsem si odplivl na koberec. Napadlo mě mu plivnout na boty, ale myslím, že moje zuby strádají dost i bez tohohle razítkování.
Bouchač: "Rozuměls, Stone?"
Myslím, že je čas přejít do protiútoku. Druhá rána mě dostatečně probrala. V jednom filmu jsem viděl perfektní scénu, která mi připomínala tuhle situaci. Zkusímk ji využít ve svůj prospěch. Ačkoliv v tom filmu stál hrdina jen proti dvoum a ne proti pěti. No co, když už mě maj zmalovat, tak ať maj taky nějaký šrámy.
Alex: "Dotkni se mě ještě jednou a zabiju tě."
Bouchač vycenil zuby a usmál se.
Bouchač: "Vážně?"
Ani to nedořekl a už mě hlava pendlovala jak boxovací pytel. Myslím, že mě dal asi tři perdy ko ksichtu. Tak nic. Začal jsem krvácet z oka, tak jsem ho zavřel. Už mě nějak nebavilo být vzhůru, asi se trochu prospím a tu scénku z filmu si přehraju ve snu.
Bouchač: "Pamatuj si to a nestrkej do toho nos, Stone! Nebo dopadneš mnohem hůř."
Po téhle předváděčce hrubé síly se všichni sebrali a odtáhli o dům dál. Tak si říkám, že jsem mohl bejt na tom dvoře trochu jemnější. Usnul jsem. Snad se neprobudím mrtvej.
Probudil mě kýbl vody, kterej mě někdo chrstl do ksichtu. Když jsem se probral, zjistil jsem, že už musí bejt odpoledne a bouchačka a pálka leželi až na druhý straně pokoje. Jo a mezi mnou a jimi stály asi čtyři chlapi, kteří by si se mnou mohli vytřít prdel a já bych nestihl ani kýchnout. Za nima stála postava zahalená do černýho pláště. Musela to bejt ale ženská, podle hubený postavy.
Netrvalo dlouho a přistoupil ke mě jeden z jejích bouchačů. V následné chvíli se moje tvář blíže seznámila s jeho tvrdou pěstí. Zamotala se mi hlava, ale dokázal jsem se ještě posadit. Říkal jsem, že se to neobejde bez následků.
Bouchač: "Náš šéf si nepřeje, abys dál čmuchal, rozuměls?"
Moje mužská hrdost mi nedovolila odpovědět jinak než, že jsem mu plivnul do ksichtu trochu naschromážděné krve z huby po jeho první ráně. Moc se mu to nelíbilo, tak mi dal šanci ještě si trochu naschromáždit. Po druhé ráně jsem se zamotal trochu víc a tentokrát jsem si odplivl na koberec. Napadlo mě mu plivnout na boty, ale myslím, že moje zuby strádají dost i bez tohohle razítkování.
Bouchač: "Rozuměls, Stone?"
Myslím, že je čas přejít do protiútoku. Druhá rána mě dostatečně probrala. V jednom filmu jsem viděl perfektní scénu, která mi připomínala tuhle situaci. Zkusímk ji využít ve svůj prospěch. Ačkoliv v tom filmu stál hrdina jen proti dvoum a ne proti pěti. No co, když už mě maj zmalovat, tak ať maj taky nějaký šrámy.
Alex: "Dotkni se mě ještě jednou a zabiju tě."
Bouchač vycenil zuby a usmál se.
Bouchač: "Vážně?"
Ani to nedořekl a už mě hlava pendlovala jak boxovací pytel. Myslím, že mě dal asi tři perdy ko ksichtu. Tak nic. Začal jsem krvácet z oka, tak jsem ho zavřel. Už mě nějak nebavilo být vzhůru, asi se trochu prospím a tu scénku z filmu si přehraju ve snu.
Bouchač: "Pamatuj si to a nestrkej do toho nos, Stone! Nebo dopadneš mnohem hůř."
Po téhle předváděčce hrubé síly se všichni sebrali a odtáhli o dům dál. Tak si říkám, že jsem mohl bejt na tom dvoře trochu jemnější. Usnul jsem. Snad se neprobudím mrtvej.
Naštěstí ne. Po dvou hodinách v bezvědomí jsem si šel umýt ksicht, ze svý chabý lékárničky jsem vymáčkl všechno, abych se svýho obličeje zachránil co se dá. Když jsem se ujistil, že lepší už to nebude, popadl jsem bouchačku a šel jsem si koupit nějaký náboje.
Zase jako vždycky mi zbylo po těch nábojích akorát tak na tu ovocnou tyčinku, kterou jsem si teda hned po nábojích taky koupil.
A nic mi nezbylo.
Myslím, že by pro mě i pro můj případ bylo nejlepší, když bych vypadnul za město. Třeba na sever do domu Samanthy O'Harry. Mohl bych tam najít nějaký odpovědi. A když ne, tak alespoň nějaký otázky. Ještě, že můj byt je v severní části města, sice to je celkem kus cesty k jejich domu, ale mohlo by to bejt horší. Třeba když bych šel v trenkách. No a měl jsem čas přemýšlet.
Takže, moje "ranní" návštěva mi prozradila jen to, žen o něco jde a nebude to zrovna kouření na záchodě školy. Moje držka o tom veděla svý. Taky je mi jasný, že v tom bude mít prsty mafie. Akorát ta postava v plášti mi nic neříká. Třeba něco najdu v tom domě.
Sakra, já jsem si myslel, že v tomhle městě neexistuje místo, kde by nebyla ranní, odpolední a večerní mlha. V každým případě si O'Harry uměl vybrat místo k bydlení. Hned od pohledu bylo jasný, že tomuhle chlápkovy se asi jeho práce setsakramentsky vyplatí. Můj byt by se mu vešel do garáže.
Třikrát.
Tak jestli mám v takovým zámku najít něco čeho se chytit, aniž by mě zmerčili ti bouchači, tak to jsem měl zburcovat celý město a možná příští tejden bychom to měli hotový. Předpokládám, že pokud jsou ve spojení ti Mafiáni a Christian O'Harry, tak už tu šmejdily. Doufám, že už tu došmejdili, protože jinak by ten barák mohli docela dobře vyšmejdit se mnou.
Dveře nebyly zavřený, to mě nepřekvapilo. To že jsem ve vnitř neuviděl ani kousek jakýhokoliv nábytku, to mě překvapilo daleko víc. Ani třísku tady nenechali. Tak buď si Mafie, chtěla přilepšit a nebo má rodina O'Harry hodně profesionální a nasranou uklízečku. Teda měli. Teď už by nejspíš byla na cestě do mexika. To co jsem uviděl dál, mě ani moc nepřekvapilo, ale ujistilo mě to v jedné věci. Nasraní bouchači se dozajista vrátí.
Přede mnou totiž ležela na zemi v kaluži krve mrtvá uklízečka. To teda znamená, že na cestě do mexika bude asi někdo jinej. Možná Christian O'Harry. Dobrý, radši rychle pryč. Tam kde ležela uklízečka, byla asi kdysi kuchyně, to znamená, že z ní vedou dveře na zahradu. Vyběhl jsem ven a nasál čerstvej kyslík. Fuj. Na tohle já vážne nebyl zvyklej. Musel jsem si zapálit, abych si ten čerstvej vzduch trochu sfiltroval, když jsem zahlídl někoho u mola k jezeru, který se rozprostíralo na O'Harryho pozemku. Kurva, to byl Johny Práskač, co ten tady dělá?
Rozběhl jsem se, protože jsem veděl, že se Johny nejspíš rozhodne mi uplavat, ale ne. Stál a čekal na mě.
Johny: "Nazdar Stone!"
Doprdele, co je? Mám snad ten ksicht zničenej natolik, že mě ani nepoznává? Myslím, že bych mu měl ukázat, že mi to doposud celkem vyhovovalo. Chytil jsem ho za límec a celkem ostře jsem se zeptal.
Alex: "O co tady jde?"
Ten chladnej tón Johnyho hlasu mě vyděsil. Chová se jako by měl za sebou armádu fotbalistů.
Johny: "Nebylo ti řečeno, abys do toho nestrkal nos?"
Au. Ucítil jsem tupej náraz do zátylku. Zatmělo se mi před očima a uviděl jsem růžově. Do pytle. Najednou se prudce zvedlo molo a praštilo mě do ksichtu. Zůstalo mi nalepený na obličeji. Brzo jsem stratil vědomí.
Tady to má skončit? Copak starej polda byl už tak starej, že nedokázal vyřešit svůj poslední případ?
Tohle je můj konec?
Nemůže být.
Ještě jsem neřekl poslední slovo a nevykouřil poslední cigáro.
Jo a ještě jsem nevyměnil ten koberec v kanclu.
Johny: "Nazdar Stone!"
Doprdele, co je? Mám snad ten ksicht zničenej natolik, že mě ani nepoznává? Myslím, že bych mu měl ukázat, že mi to doposud celkem vyhovovalo. Chytil jsem ho za límec a celkem ostře jsem se zeptal.
Alex: "O co tady jde?"
Ten chladnej tón Johnyho hlasu mě vyděsil. Chová se jako by měl za sebou armádu fotbalistů.
Johny: "Nebylo ti řečeno, abys do toho nestrkal nos?"
Au. Ucítil jsem tupej náraz do zátylku. Zatmělo se mi před očima a uviděl jsem růžově. Do pytle. Najednou se prudce zvedlo molo a praštilo mě do ksichtu. Zůstalo mi nalepený na obličeji. Brzo jsem stratil vědomí.
Tady to má skončit? Copak starej polda byl už tak starej, že nedokázal vyřešit svůj poslední případ?
Tohle je můj konec?
Nemůže být.
Ještě jsem neřekl poslední slovo a nevykouřil poslední cigáro.
Jo a ještě jsem nevyměnil ten koberec v kanclu.


hey perfektní a dopiš to zmrde ... , s tebe bude asi spisovatel nebo jak ... ,
)